Domů
no flash

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390

Kontakt

CK Toulky Evropou.cz
Dům u zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Pracovní doba:
Kdykoliv po předchozí domluvě.
Telefon:  +420 739 356 390
Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem prezídia Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Aktuality AČCKA

informace ze světa cestovního ruchu, které se vám mohou hodit

Napište nám:

Vaše e-mailová adresa:

Zpráva pro nás:


Vyhledat


Nové články

Habib Bourguiba
70. Aktuality cestovního ruchu
Zájezdy Francie
Toulky po Evropě


Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union


ALBÁNIE*

Republika e Shqipërise

Albánská republika

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 28 748 km2

Počet obyvatel: 3 069 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Tiranë (Tirana) 343 000 obyv.

Další významná města:   Drač 100 000 obyv.

                                               Skadar 84 000 obyv.

                                               Vlorë 78 000 obyv.

                                               Sarandë 68 000 obyv.

 

Úřední jazyk: albánština, rozšířená je i řečtina, starší generace hovoří anglicky, francouzsky nebo italsky

Hymna: Hamni i Flamurit (Chvála vlajce)

Měna: 1 lek (ALL) = 100 qindarů

HDP / na 1 obyv.: 16 130 mil. USD / 4 500 USD

 

Národnostní struktura: Albánci 98 %, Řekové 1 %, jiní 1 %

Náboženství: sunitští muslimové 70 %, pravoslavní 20 %, katolíci 10 %

Vznik: 18. 11. 1912 (nezávislost na Osmanské říši)

Státní svátek: 28 .11. (1912) Den osvobození a nezávislosti

MPZ: AL

Internetová doména: .al

Telefonní předvolba: +355

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* Skanderberg, legendární bojovník proti Turkům za svobodu

*¨diktátor Enver Hodža

* spisovatel I.Kadare (román Generál mrtvé armády byl později zfilmován)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

 

Albánské dědictví UNESCO: (2)

Butrint, ruiny starého města (1992, 1999, 2000)

Gjirokastra, historické město z otomanského období v údolí řeky Drin (2005)

 

Národní parky: (11)

Bredhi Drnovi

Bredhi i Hotovës

Dajti

Divjakës

Llogaras

Lurës

Qafe Shtame

Thethi

Tomorri

Valbona

Zall Gjocaj

 

Kromě toho existují přísně chráněné přírodní rezervace určené převážně pro vědce – přístup pro veřejnost omezen

Kardhiq

Laguna Karavasta

Jezero Gashi

Rajcë

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Albánie, vybaví se:

* tajemná, málo poznaná země, dlouho uzavřená světu, „rozvojová“ země v Evropě

* země odolných a statečných lidí (Skanderberg, legendární bojovník proti Turkům) a nesčetných vojenských bunkrů

* země orlů (znamená v mateřštině název státu) a vysokých hor

 

Poloha. Hornatý stát na JZ Balkánského poloostrova, při j. okraji Jaderského moře (téměř 500 km dlouhé mořské pobřeží). Díky své poloze i panenské přírodě, nenarušené masovou turistikou, by se dalo očekávat, že bude vyhledávanou turistickou destinací. Přesto tomu tak není. Od Evropy zemi oddělily vysoké hory, ale zejména totalitní komunistický režim, jenž přivedl Albánii mezi nejchudší země Evropy.

 

Přírodní poměry. Většina území státu je hornatá (třetina leží ve výšce nad 1000 m n. m.), členité pobřeží Jaderského moře lemuje jen úzký pás nížin. Rozeklané vrcholky Dinárské soustavy vrcholí hraničním pohořím Albánské Alpy (Prokletje) a masivem Korab. Nejvyšší vrchol Korab (2 764 m n. m.) leží na hranicích s Makedonií. Na jihu sem dále zasahuje pohoří Pindos. Hory jsou hustě zalesněné (třetina území země), jen ve vrcholových částech se nacházejí horské louky a u pobřeží středomořská suchomilná vegetace, 5 % rostlinných druhů je subendemických (rostou v sousedních zemích, ale jejich původní místo výskytu je v Albánii). Oblast je seizmicky aktivní, velké zemětřesení zasáhlo zemi v r. 1979.

Na hranicích s Makedonií a Černou Horou leží několik velkých jezer – Skadarské (370 km2, největší na Balkáně), Ohridské a Prespanské (jezera stará dva až čtyři miliony let)..

Podnebí je při pobřeží teplé středomořské, v horách drsnější, se suchým horkým létem a s větším množstvím srážek zejména na podzim a v zimě.

 

Obyvatelstvo a sídla. Téměř veškeré obyvatelstvo tvoří Albánci, doposud se udržuje uvnitř albánské společnosti výrazný rozdíl mezi severními Gegy a jižními Tosky. Mnoho etnických Albánců žije mimo vlastní Albánii, odhaduje se až 2,2 mil., zejména v okolních regionech (Kosovo, Makedonie), Řecku a Itálii . Na jihu žijí malé menšiny Řeků, Arumunů (pův. pastevci), Rómové, ale také etničtí Egypťané (údajně potomci egypt. Námezních vojáků z dob Alexandra Velikého)

Albánie je díky silnému a dlouhotrvajícímu vlivu Turecka jediný evropský stát s muslimskou většinou. Podle charakteru populačního vývoje má rysy rozvojové země. Typická je vysoká porodnost (tím i vysoký přírůstek obyvatel, ale i vysoká kojenecká úmrtnost), navíc přes 50 % lidí žije na venkově. Masová emigrace do Itálie a Řecka má vliv na stagnaci počtu obyvatel.

 

Hospodářství. Albánie je podle většiny ukazatelů nejzaostalejším státem Evropy. Po celé moderní období patřila k periferním regionům, k tomu se navíc přidala léta komunistické vlády, takže ekonomika je dnes v podstatě rozvrácená. Nejvýznamnějším odvětvím je stále ještě zemědělství, zejména rostlinná výroba. Pěstují se obiloviny (nejvíce pšenice a kukuřice), zelenina, tabák, vinná réva a brambory. Na horách se chovají ovce, kozy a skot. Hlavním bohatstvím jsou ložiska nerostných surovin (chrom, měď, nikl, ropa a zemní plyn). V průmyslu však převládá potravinářství, výroba oděvů a obuvi. Téměř 100 % elektřiny vyrábějí vodní elektrárny.

Zaostalost se projevuje také na stavu dopravní sítě - pouze 30 % silnic má pevný povrch, železnice byly napojeny na evropskou síť teprve před 20 lety. Hlavním obchodním partnerem je Itálie, řada Albánců žijících v zahraničí svými převody peněz vytváří údajně až 25 % HDP, další nevýznamnou část tvoří šedá ekonomika..

 

Historie. Území bylo osídleno již před osmi tisíci lety, postupně se vystřídali Illyrové, Římané, Byzantinci, Benátčané, ale hlavně až do r. 1912 Turci, její území bylo vždy symbolem zaostalosti. Až roku 1913 vzniklo samostatné knížectví (po rozpadu Osmanské říše), přičemž řada albánských menšin zůstala v okolních zemích. Ve 20. století byla pod vlivem Itálie (po roce 1939 dokonce okupována). Po 2. svět. válce vládl v zemi komunistický režim, používající k udržení moci kombinaci teroru a nacionalismu, který se posléze dostal do izolace i v rámci východního bloku a inspiroval se maoistickou Čínou (E.Hodža). Až od koncem 80. let se Albánie začala otevírat okolnímu světu. Roku 1990 byla v zemi zavedena pluralitní demokracie, občanské nepokoje v letech 1991–1992 a znovu v r. 1997 hraničili s anarchií. Léta izolace a ekonomických experimentů však Albánii vrhla mezi zaostalé státy, konflikty albánských menšin v zahraničí (Kosovo) zase vyvolávají řadu problémů. V nich však země stojí na straně NATO.

 

3. Cestovní ruch

Cestovní ruch. Spíše tajemná země pro dobrodruhy, nezávislé cestovatele a hledače tajemna a záhad. Nabídky cestovních kanceláří směřující do tohoto regionu naleznete zatím zřídka kdy. Ale její doba jistě přijde, je jen otázka kdy.

 

Apollonia, sporé zbytky kdysi významného antického města na jadranském pobřeží, proslulého svou školou rétoriky; právě v ní zastihla mladého Oktaviana (Augusta) r. 44 př. n. l. zpráva o nástupnictví po G. I. Caesarovi. Mezi troskami vyniká zejména (obnovené) průčelí sněmovny; poruhodný je byzantský klášter s kostelem ve východní části areálu.

 

Berat, město nad roklí ř. Osum v centrální Albánii (44 000 obyv.). Dělí se na horní (opevněné) město s převážně křesťanským obyvatelstvem, rušné dolní město obývané muslimy a další křesťanskou čtvrť na druhé straně řeky. Město je oblíbeným cílem výletů pro svoji romantickou polohu i pro řadu památek (kostelíků, mešit i světských staveb), spojených s oběma náboženstvími.

 

Bredhi Drenovës, národní park z r. 1966 se rozkládá J od města Korce (poblíž Řecka) na ploše 1386 ha. Předmětem ochrany jsou jedlobukové pralesy - jedle kefalonská, borovice černá, tis nebo cesmína. Přestože je park jen těžko dostupný, je ohrožen bezohlednou neplánovanou těžbou dřeva. Zajímavé jsou útvary ze slepenců a prachovců - sloni či ještěří skály, geologickým podkladem jsou halvně bazické vyvřeliny

 

Butrint, pozůstatky antického města nad stejnojmenným jezerem na samých hranicích dnešní Albánie s Řeckem; nejvýznamnější archeologický areál v zemi (pod záštitou UNESCO). Na místě  staršího osídlení vzniklo ve 4. stol. př. n. l. řecké město, jehož největší rozkvět spadá do období římské správy (od 2. stol. př. n. l.). Pozoruhodné jsou zbytky divadla, lázní, několika svatyní i obytných budov (palác Tří mušlí), k nimž později přibyla starokřesťanská bazilika a baptisterium (6. stol.); hrad na vrcholku kopce je novodobý - ve 20. stol. byl postaven jako základna italských archeologů a muzeum, bohužel vyrabované při nepokojích v r. 1997.

 

Divjakës, národní park na jaderském pobřeží JZ od hlavního města. Park byl vyhlášen již v r. 1956 na ploše 1250 ha, známější název parku je laguna Karavastas; zahrnuje desítky ostrůvků a poloostrovů v krajině dun s porosty borovice halepské a pinie. Laguna hluboká pouhých 30–160 cm je hnízdištěm vzácných pelikánů, hadů či želv.

 

Durrës [-ras], ital. Durazzo, čes. Drač, rušné přístavní město (87 000 obyv.) pouhých 30 km záp. od Tirany, někdejší antické Dyrrachium na římské cestě Via Egnatia vedoucí do Konstantinopole (označované též jako „zájezdní hostinec Jadranu“; po vyhlášení samostatnosti bylo nakrátko i hlavním městem Albánie (1914–18). Kromě zajímavostí obvyklých v každém velkém městě je zde i něco málo památek - především zbytky velkého římského amfiteátru a lázní, obnovená mešita z počátku 16. stol., Archeologické muzeum (s terakotovými tvářemi řecké bohyně lásky Afrodity), a část hradeb. Královská rezidence Zogua I. byla vypleněna při nepokojích v r. 1997. Pro odpočinek jsou k dispozici písečné pláže (např.Currila) a několik letovisek (Golemi, Mali i Robit, Divjakë§

 

Gjirokastër [Ďiro-], též Gjirokastra, nevelké město na jihu země (22 000 obyv.), navštěvované pro svoji malebnou polohu na svazích pod mohutnou pevností (dnes muzeum) a pro půvab uliček s prastarými domy z 19. stol.; rodiště komunistického diktátora E. Hodži (v jeho domě dnes sídlí etnografické muzeum) a spisovatele I.Kadare.

Poblíž města se nachází Modré oko (Syri i Kaltër), jezírko kruhového tvaru s odstíny sytě modré až modravé barvy.

 

Krujë [-ja], městečko na skalnatém kopci severně od Tirany (76 000 obyv.), ovládané kdysi rozsáhlým hradem rodiny Skanderbegů a takto i významné centrum protitureckého odboje v 15. stol. Historicky významný je především sám hrad (tamtéž i novodobé muzeum), jehož hradby obepínají i přilehlé městečko na pahorku; mezi poloopuštěnými domy se nachází  památná svatyně muslimského řádu bektašů (Dollma teqe). Bazar v uličkách pod hradem (zčásti ovšem obnovený kvůli turistům) patří k nejoblíbenějším v zemi a je vhodným místem k nákupu suvenýrů.

 

Öhridské jezero, rozkládá se na hranicích s Makedonií, je tektonického původu, má plochu 349 km2, max. hloubka 286 m, hladina ve výšce 695 m n.m., Jezero napájí podzemní krasové prameny a odvodňuje Černý Drin, významný rezervoár pitné vody.

 

Prespanské jezero, rozkládá se na hranicích s Makedonií a Řeckem, má plochu 285 km2, max. hloubka 54 m, leží v tektonické sníženině 853 m n.m. jezero má podzemní odtok do níže položeného Ohridského jezera.

 

Sarandë [-da], řec. Saranda, významné přístavní město na jihu země (68 000 obyv.) rozprostírající se okolo zálivu ve tvaru koňské podkovy, odkud je nejkratší spojení s řec. ostrovem Kerkyrou (Korfu). Novodobé vykopávky zde odhalily pozůstatky antického města Onchesmu (se starokřesťanskou bazilikou), zajímavé jsou též zříceniny kláštera Čtyřiceti mučedníků (řec. „saranda“ = 40) na kopci nad městem a na protilehlém pahorku Lëkurësi stará turecká pevnost. V okolí i ve městě samotném se nachází několik příjemných pláží

 

Shkodër, též Shkodra, ital. Scudari, čes. Skadar, město při jižním cípu stejnojmenného jezera (68 000 obyv.). Jeho veskrze venkovský ráz jen místy narušují moderní budovy v novodobě budovaném centru; jedinou významnou památkou je mohutná pevnost Rozafa nad soutokem řek Driny, Kiru a Buny, jejíž dějiny se táhnou od nejstarších dob až do 19. stol. Umělecky cenná je tzv. Olověná mešita (podle střešní krytiny) pod pevností a dům Oso Kuka, dnes Historické muzeum. Východisko turistických cest do okolních hor a národních parků.

 

Skadarské jezero, největší jezero na Balkáně (391 km2) na hranicích s Černou Horou, k jezeru kaskádovitě klesá vápencové pohoří Albánské Alpy¨. V létě na jezeře často dochází k jevu zvaném fata morgana.

 

Tiranë [-na], čes. Tirana, hlavní město Albánie (151 000 obyv.), vcelku však nepříliš zdařilé seskupení zanedbané staré zástavby a velikášských výkonů komunistického období (stejně tak zanedbaných); hezké jsou snad jen italsky působící budovy z meziválečného období (částečně ovšem dílo Mussoliniho architektů), dnes sídlo většiny státních úřadů, a pak některé nedávné novostavby. Z historických památek je zajímavá hlavně mešita při ústředním Skanderbegově náměstí (18. stol.) a při ní stojící hodinová věž a cenné jsou též sbírky místních muzeí (Národní historické nebo Archeologické).

25 km vých. od města se nachází 3000 ha NP Dajti.

 

Thetti, národní park o rozloze 2700 ha byl vyhlášen v r. 1966 se nachází při hranici s Černou Horou. Předmětem ochrany je unikátní krasový reliéf s velkým množstvím jeskyní, orchidejovými loukami s výraznou vegetační stupňovitostí.

 

Tomorri, národní park o rozloze 3000 ha byl vyhlášen r. 1956 se nachází v jižní části země. Chráněná oblast zahrnuje horské pásmo vysoké 800–2416 m n.m., reliéf území je poznamenán erozí starších vápencových hornin;bohatá flóra (Heldreichova borovice) i fauna (vlk, rys, kočka divoká, šakal, orli, sup bělohlavý).

 

Vlorë [-ra], ital. Valona, někdejší antické Aulon a dodnes významné přístavní město (76 000 obyv.); s tím souvisela i špatná pověst Vlory v nedávné době. Většina pozoruhodností je soustředěna podle výstavné hlavní třídy vedoucí od přístavu; kromě university a několika muzeí (Muzeum nezávislosti) je to především památná mešita z 16. stol., dílo stavitele Sinana.

V okolí města písčité i oblázkové pláže, za nimi borovicové a jedlové háje.

 

4 O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Pohostinní, nepotrpí si na formality, můžete být překvapeni upřímností a štědrostí; podobně jako v Bulharsku má kývnutí a kroucení hlavou opačný význam než v ostatní Evropě. Oblíbeným sportem je soccer [čti sokr, doslova anglické označení evropského fotbalu, … tak si vyberte!], lidé tráví volné večery často ve společnosti svých přátel a známých, procházejí se po ulicích, diskutují a zdraví své blízké.

Určitě nevynechejte. Návštěvu některého ze stovek tisíc bunkrů, umožňovaly vedení partyzánské války v nížinách, ukázkové verze se nacházejí poblíž vesnice Melani na SV země.

Národní gastronomie. Jídlo nemá příliš dobrou pověst, některé potraviny nejsou k sehnání, na jihu (řecký vliv) je situace lepší, celkově trvá částečná závislost na potravinových dodávkách hlavně z Itálie, doporučení zní: přivezte si s sebou co nejvíce jídla (zvláště jste-li vegetariány). Nedostatkové jsou i některé druhy nápojů, kvalitní je obvykle červené víno (Merlot, Berati Kabernet nebo Kallmet), ochutnejte raki (destilovaný nápoj z dužniny vinné révy); pivo a bílé víno bývá špatné kvality. Situace se však rok od roku zlepšuje.

Dárky pro Vaše milé. Ruční výrobky mohou být vhodnou volbou: ručně tkané koberce, levné a přitom kvalitní dýmky (bruyerky), plstěné pantofle u fulcové čapky (qeleshe) časté jsou výrobky pomalované starodávnými vzory nebo národním symbolem černého orla.

 

5. Praktické informace

Doprava. Nejhorší úroveň dopravy v Evropě, nízká hustota železniční i silniční sítě, nízká vybavenost osobními auty, jediné obchodní letiště (Tiranë), ze kterého létá týdně jen několik mezinárodních spojů, neexistují pravidelné tuzemské lety. Variantou je let na Korfu a odtud trajektem do Sarandë nebo let do řecké Soluně a dále autobusem do Korcë.

Obvykle velmi levná autobusová a minibusová doprava, nejezdí však podle pevného jízdního řádu – odjíždí zpravidla tehdy, je-li autobus přeplněný; ve městech můžete použít taxislužbu (je ovšem drahá), pronájem auta se zatím nedoporučuje.

Ubytování. V zemi je nedostatek vhodných ubytovacích kapacit pro turisty z Evropy, často chybí alternativa, situace se však postupně zlepšuje. Pokoj si rezervujte předem, spaní „na divoko“ se zvláště v odlehlých částech země nedoporučuje.

Trestná činnost a krádeže. Přestože míra zločinnosti poklesla ze svého vrcholu, lupiči na dálnicích zmizeli, mějte se stále na pozoru, netoulejte se příliš daleko, dávejte o sobě vždy někomu vědět. V zemi je stále velké množství lidí žijících v bídě a zoufalství, krádeže a přepadení nelze vyloučit, doporučuje se nosit falešné peněženky.

Lékařská péče. Je žalostná, lékařský personál je kvalitní, ale velmi špatně placený, proto je ho nedostatek. Nesnažte“ se onemocnět, hygienické poměry v nemocnicích jsou stále neutěšené, časté výpadky el. Energie, chybí základní léky - vezměte si je s sebou stejně tak jako většinu potravin a pití.

Noviny. Deníky Zeri i Pupullitt, Bashkimi a Rilindja Demokratike jsou největšími v zemi, někde seženete zahraniční deníky nebo měsíčníky New Albania a Albania Today v několika světových jazykový mutacích.

 

Internetové odkazy:

www.zemepis.com/Albanie.php

www.sweb.cz/albanie/

www.celysvet.cz/albanie.php

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Albánii

Ambasada e Republikes se Cekise

Druga Skenderbeu 10, Tirana

tel. 00355/4/234004, 232117, fax 00355/4/232159

e-mail: tirana@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/tirana

 

Velvyslanectví Albánské republiky

Pod Kaštany 22, Praha 6

tel. 233 370 594, fax 233 377 232, e-mail: alembprg@mbox.vol.cz

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2014 Toulky Evropou.cz
SEO
powered by:
CK Toulky Evropou
Domů
no flash