Domů
Cestovní kancelář specializovaná na poznávací zájezdy po zemích, které jste navštívili a chcete je lépe poznat.

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Vyhledat


Prověřená společnost 2021
Prověřená společnost 2020
Prověřená společnost 2019
Prověřená společnost 2018
Prověřená společnost 2017
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2015
Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

Chorvatsko

Republika Hrvatska

Chorvatská republika

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 56 542 km2

Počet obyvatel: 4 442 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Zagreb (Záhřeb) 692 000 obyv.

Další významná města:  Split 189 000 obyv.

Rijeka 144 000 obyv.

                                               Osijek 90 000 obyv.

Zadar 70 000 obyv.

Slavonski brod 59 000 obyv.

Pula 58 000 obyv.               

 

Úřední jazyk: chorvatština, používá latinku; v obchodních kruzích angličtina a němčina

Hymna: Ljepa naša domovino

Měna: 1 kuna (HRK) = 100 lipa

HDP/na 1 obyv.: 19 850 mil. USD / 4 580 USD

 

Národnostní struktura: Chorvati 90 %, Srbové 4,5 %, jiní 5,5 %

Náboženství:  katolíci 87,83 %, muslimové 1,3 %, pravoslavní 4,4 %

Vznik: 25. 6. 1991 (rozpad Jugoslávie)

Státní svátek: 25. 6. Den státnosti, 8. 10. Den nezávislosti

MPZ: HR

Internetová doména: .hr

Telefonní předvolba: +385

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* Nikola Tesla, fyzik

* charismatická postava politického vůdce J. B. Tita

* sportovci: vynikající basketbal (3. místo na MS 1994 a na ME 1993), fotbal hlavně klubový (Dynamo Záhřeb, vítěz UEFA 1967, Šuker, nejlepší střelec MS 1998), házená (zlato z LOH 1996), tenis (Ivaniševič) i sjezdové lyžování (Kosteličová, vítězka SP 2001)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

 

Chorvatské dědictví UNESCO: (6)

Dubrovnik, staré město a přístav (1979, 1994)

Plitvická jezera, národní park v krasové oblasti (1979, 2000)

Poreč, episkopální komplex baziliky v historickém centru (1997)

Split, historický komplex s Diokleciánovým palácem (1979)

Šibenik, katedrála sv. Jakuba (2000)

Trogir, historické centrum (1997)

 

Národní parky: (8)

Brijuni

Kopački rit

Kornati

Krka

Mljet

Paklenica

Plitvická jezera

Risnjak

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Chorvatsko, vybaví se:

* země rozeklaného pobřeží Dalmácie, lemovaného stovkami ostrovů (Brač, Cres, Hvar, Korčula, Krk, Pag) a poloostrovů (Istrije, Pelješac), kde každoročně tráví dovolenou více než milion Čechů

* překrásné přístavy na pobřeží: Split (s Diokleciánovým palácem), Dubrovnik (s jednou z nejstarších lékáren na světě), Trogir

* římské památky (Pula, Zadar, Split), byzantské (Eufrasiova bazilika v Poreči), stavby architekta Dalmatinace (katedrála v Šibeniku, opevnění Dubrovniku)

* filmy o Vinetouovi natáčené v překrásném prostředí Plitvických jezer a NP Paklenica

* vína a destiláty vinjak (Cesar) a rakije

 

Poloha. Bývalá jugoslávská republika na severozápadě Balkánského poloostrova. Přímořský stát zaujímá většinu pobřeží jaderské Dalmácie. Země má velice výhodnou polohu z hlediska přírodních krás a turisticky atraktivních lokalit, ovšem tvar státního území je velice nevýhodný, má podobu velké úzké podkovy, táhnoucí se od Dunaje přes Istrii k moři a odtud podél břehů Jaderského moře až téměř k Boce Kotorské. Vzhledem k celkové rozloze je státní hranice extrémně dlouhá. Bývalé jugoslávské pobřeží přešlo (kromě kratičkého úseku pobřeží Slovinska, Bosny a Hercegoviny a Černé Hory) prakticky zcela do Chorvatska, stejně jako téměř všechny ostrovy. Jižní cíp území (kolem Dubrovníku) je od zbytku země oddělen. Chorvatsko je tak vysloveně přímořskou zemí rozeklaného skalnatého pobřeží lemovaného stovkami ostrovů. To je spolu s čarokrásnou krajinou vápencových skal a krasových jezer, dobrým vínem a pálenkou hlavním atributem země.

 

Přírodní poměry. Země má i přes svou poměrně malou rozlohu velice pestrou krajinu. Lze je rozdělit na tři dosti odlišné regiony. Dolní, střední a přímořské Chorvatsko. Pro návštěvníky nejméně atraktivní a nejméně známá je oblast dolního Chorvatska - tzv. Slavonie při hranicích se Srbskem. Nížiny sem zasahují z maďarské a srbské Panonie. Tato plochá, nížinatá a velice úrodná oblast je protkána řadou velkých toků. Je to kraj statků, zahrad, velkých měst. Místy se vyskytují oblé vrcholky jako například pohoří Papuk či Psunj (téměř 1 000 m n. m.). Vlastní, tedy střední Chorvatsko tvoří kraj kolem řeky Sávy, kde leží také hlavní město země. Na místo slavonských nížin se zde vyskytují především vápencové pahorkatiny. Celý kraj je hustě zalesněn. Nejnavštěvovanější a nejatraktivnější je Dalmácie - pobřeží Jaderského moře. Prochází tudy Dinárská horská soustava, která začíná na severu jako předhůří Alp a táhne se podél pobřeží dále na jih. Typické bílé skalnaté svahy jsou tvořeny převážně měkkými vápenci. Ve vnitrozemí se nachází rozsáhlá vápencová plošina, kde vznikla soustava krasových jeskyní, propastí a jezer. Nejznámější je nádherná krajina Plitvických jezer. Vápencové kamenité hory spadají strmě do moře. Velice členité a rozeklané pobřeží má délku 1 777 km a je lemováno okolo 1 185 menšími i většími ostrovy (66 obydleno). Ty jsou vrcholky podmořských hor. Největší z nich jsou Krk (410 km2), Cres, Brač, Hvar a Pag. Nejvyšších výšek dosahují Dinárské hory hřbetem Dinara (1 831 m n. m.). Ostrovy i samotné pobřeží jsou lemovány stovkami kilometrů pláží a čistého dosti hlubokého moře.

Většina země patří k povodí Dunaje, do něhož se vlévá i nejdelší řeka Sáva (v zemi 562 km). Do Jaderského moře ústí krátké, peřejnaté řeky (Zrmanja, Krka, Neretva). Chorvatsko se dělí na dvě podnebné oblasti. Rozdíly v klimatu jsou dány především vzdáleností od moře.

Podnebí na severu a ve Slavonii je poměrně kontinentální, sušší a s většími rozdíly mezi létem a zimou. V Dalmácii má výrazně středomořské rysy s velmi teplým létem a mírnou deštivou zimou. Pobřeží má dostatek srážek (až 1 500 mm). Lesy pokrývají v Chorvatsku celých 32 % území. Do toho je ale započtena i suchomilná středomořská křovinná vegetace - makie.

 

Obyvatelstvo a sídla. Na území státu se střetávaly již od starověku mnohé etnické a jazykové skupiny. Zejména rozdíl mezi severní Slavonií a dalmatským pobřežím býval značný. Etnická a jazyková různorodost se ještě prohloubila v době, kdy bylo Chorvatsko součástí Jugoslávie. Dnes je však země v důsledku balkánské války národnostně relativně homogenní. Významnější je jen srbská menšina ve Slavonii či Maďaři a Italové na severu na Istrii. Obyvatelstvo je rozmístěno dosti nerovnoměrně. Nejhustěji je osídlena Slavonie a dalmatské pobřeží, nejméně některé oblasti vnitrozemí (bývalá Srbská Krajina). Řada oblastí byla téměř vylidněna a v důsledku války zemi opustila řada obyvatel srbské národnosti. V současné době stát i nadále ztrácí obyvatelstvo, je to ale především v důsledku malé porodnosti. Úředním jazykem je chorvatština, psaná latinkou; od blízké srbštiny (s níž byla v jugoslávské éře spojována do jednoho jazyka) se liší užíváním jiného písma (Srbové píší cyrilicí), odchylkami ve výslovnosti i slovní zásobě.

 

Hospodářství. Chorvatsko bylo relativně vyspělou částí bývalé Jugoslávie. Od roku 1945 začal původně zemědělský stát rozvíjet také průmysl založený na domácích surovinách a dostatku energie. Kromě solidního průmyslu a vcelku úspěšného zemědělství disponoval především velkým potenciálem pro cestovní ruch. V 90. letech bylo však hospodářství země z velké části rozvráceno válkou. Turistický ruch, dříve hlavní zdroj deviz, poklesl. Velkým problémem bylo rovněž množství válečných uprchlíků z Bosny a Hercegoviny. Až po roce 1995 po podařilo nastartovat nový rozvoj. Pro něj byl typický také rychlý růst HDP až o 6 % ročně. Rovněž hyperinflace, která zprvu dosahovala až 1 500 %, byla téměř zastavena. Velkým problémem ekonomiky však zůstává vysoká nezaměstnanost (v některých oblastech až 20 %).

Zemědělství zaměstnává stále 16 %, průmysl 30 % a služby 54 % populace. V zemědělství převládá rostlinná výroba (orná půda zabírá 26 % státního území). V úrodné Slavonii se pěstuje obilí, zejména kukuřice a pšenice, brambory a cukrovka, rozvinulo se sadařství. Chová se nejvíce prasat, méně skotu, ovcí a koz. Zemědělství je více rozvinuto kolem hlavního města a ve Slavonii, zatímco na pobřeží má jen doplňkový charakter. V Dalmácii je významný rybolov a pěstování vína.

Nerostné bohatství je spíše skromné. Těží se menší množství ropy, málo zemního plynu a uhlí. Významnější je těžba bauxitu – suroviny na výrobu hliníku. Odvětví těžkého průmyslu, jako je strojírenství a hutnictví zaznamenala pokles, pozici si naopak drží potravinářství a zpracovávání tabáku. Největší průmyslovou lokalitou v zemí je hlavní město Záhřeb, petrochemické kombináty na zpracování domácí i dovážené ropy jsou v Bakaru u Rijeky a v Sisaku. Elektrickou energii zajišťují z 59 % vodní elektrárny, zbytek jaderná elektrárna v Kršku (leží po rozdělení federace na území Slovinka, má mezinárodní správu a kryje spotřebu Slovinska a Chorvatska, které se finančně podílely na její výstavbě).

Doprava má k dispozici celkem kvalitní síť komunikací. Pohoří ale zdolává jediná železnice Záhřeb -Knin - Split. Hodně se investuje do silnic. V turisticky atraktivních oblastech její kvalita a kapacity naprosto nedostačují. Téměř každý rok se zprovozní nějaký úsek dálnice vedoucí podél pobřeží. Významná je námořní doprava, která zajišťuje většinu exportu ze země i spojení s mnoha tisíci ostrovy.

 

Historie. Chorvatsko se dělí na dvě historické oblasti s dosti odlišným vývojem. Pobřeží Jaderského moře (Dalmácie) mělo vždy strategický význam a bylo již od starověku předmětem zájmu řady velmocí. Území bylo součástí Římské říše. Z této doby pochází mnoho antických památek. Ve středověku bylo zdejší pobřeží kontrolováno mocnou a bohatou Benátskou republikou. Naopak vnitrozemská část Chorvatska (od 7. století osídlena Slovany), byla po většinu času spojena s Uherskem. Většinu novodobých dějin pak území Chorvatska patřilo do svazku Rakouského mocnářství (později Rakousko-Uherska). Po rozpadu habsburské monarchie se stalo roku 1918 součástí Království SHS (později Jugoslávie), za 2. svět. války bylo „nezávislé“ Chorvatsko německým satelitem. Po roce 1945 bylo Chorvatsko svazovou republikou Jugoslávie. Zlom nastal roku 1991, kdy po referendu vyhlásilo nezávislost a z Jugoslávie vystoupilo. Část srbského obyvatelstva v Chorvatsku vyhlásila na svém území „nezávislou“ republiku (Srbská Krajina) a došlo ke krvavé srbsko-chorvatské válce, zastavené po rozmístění jednotek OSN. Roku 1995, kdy chorvatská armáda dobyla většinu Srby obsazených území, srbské obyvatelstvo vesměs uprchlo do zahraničí. Teprve po smrti „prezidenta osvoboditele“ Franjo Tuđmana (r. 1999) bylo Chorvatsko plně přijato mezi demokratické státy.

 

3. Cestovní ruch

Pro chorvatskou ekonomiku má mimořádný význam, orientovaný na pobřeží Jaderského moře (3,5 mil. turistů ročně). Díky němu bylo Chorvatsko již v dobách Jugoslávie relativně bohatou zemí s relativně vyšší životní úrovní. Dnes turistický ruch zajišťuje přes 15 % HDP země.

 

Brijuni, souostroví sz. od Puly, oddělené Fažanským průlivem od pevniny - národní park vyhlášený v r. 1983 na ploše 736 ha. Tvoří je Veli a Mali Brijun a 13 dalších ostrůvků. Za římské nadvlády tu vyrostla letní sídla bohatých obyv. tehdejší Puly. Rozkvět na přelomu 19. a 20. století, kdy se podařilo zlikvidovat ohniska malárie a bylo zde vybudováno luxusní lázeňské středisko. Především na Velkém Brijunu dnes najdeme významné památky z římského období (venkovská vila, lázně, chrámy, areál římského opevněného tábora). Část NP zpřístupněna, lodí buď z Puly nebo z Fažany.

 

Dubrovník, město (50 000 obyv.) v již. Dalmácii, na úpatí vrchu Srdje (412 m). Stará část na nevelkém poloostrově obklopeném hradbami, nové čtvrti na přilehlém pobřeží. Do starého města není povolen vjezd. Dubrovník byl podle hist. pramenů založen v 7. stol. uprchlíky z Epidauru (dnešní Cavtat) na pustém ostrůvku Lause (Lausion) odděleném od pevniny uzkým průlivem (v jeho místech dnešní hl. třída Placa, dříve Stradun). Osada nesla název Ragusium. Na pevninské straně průlivu vznikla slovanská osada Dubrava a obě části se ve 12. stol. spojily. Dubrovník si dlouho udržoval samostatnost a jeho správní systém byl obdobou systému Benátské republiky. Zákonodárnou moc měla Velká rada (zal. r. 1358), výkonnou Malá rada. Formální zánik Dubrovnické republice přineslo až Napoleonovo tažení. Vzhledem k velkému bohatství a poměrně klidnému vývoji se staré město dochovalo jako jedinečná ukázka fortifikační, sakrální i profánní architektury z přelomu 16. a 17. stol., tedy z doby po zemětřesení r. 1667.

Nad sev. vstupní branou Pile je plastika patrona města, sv. Blažeje (sv. Vlaho). Mezi nejznámější památky lze zařadit věž Minčetu, brány Pile a Ploče, pevnost Ravelin, pevnost  sv. Jana a hradby (část lze navštívit), františkánský a dominikánský klášter, kostel sv. Spasitele, kostel sv. Blažeje, katedrálu P. Marie, jezuitský klášter s kostelem. Jedinečnou ukázkou světské architektury je knížecí palác z 15. stol. a palác Sponza. Zajímavá je i drobná architektura: sochy, kašny, reliéfy atd.

V r. 1979 bylo staré město zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Každoročně se pořádají Dubrovnické letní slavnosti s divadelními představeními a koncerty.

 

Istrie, chorv. Istra, poloostrov (4 500 km2, 200 000 obyv.) patřící z větší části Chorvatsku a z menší Slovinsku. Hornaté, zkrasovělé území bez povrchových toků, nejvyšší bod 1 396 m n. m (Vojak v pohoří Učka). Jugoslávii patřil od r. 1947. Správním střediskem je vnitrozemský Pazi (9 000 obyv.), hospodářským centrem Pula (82 000 obyv.). Tur. navštěvovanější je záp. pobřeží mezi mysem Savudrija a obcí Banjole; tur. centra Umag, Novigrad, Poreč, Funtana, Vrsar, Rovinj a Pula. Z vých. pobřeží jsou nejznámější Opatija, Rabac, Duga Uvala a Medulin.

 

Kornati, Kornatské ostrovy jsou skupinou drobných ostrovů, ostrůvků a útesů v již. části Severodalmatských ostrovů, ve vnějším pásu mezi ostrovy Dugi otok a Žirje. Jméno dostaly podle Kornatu, největšího z nich (32,6 km2), nejmenší ostrovy jsou menší než jeden ar. 109 ostrovů (někdy se uvádí až 146) je součástí NP Kornati (234 km2, z toho 3/5 moře, vyhlášen r. 1980). Ostrovy jsou bezvodé, jen na některých bývaly rybářské osady, pěstují se fíky a olivy, pasou se ovce. Staré domy jsou dnes upraveny a používají se na tzv. dovolenou robinsonů (jachtařský ráj). Vody kolem ostrovů jsou proslulými lovišti ryb a jiných mořských živočichů. Na ostrovy se pořádají tur. plavby, lze se tu potápět a lovit ryby (nutno povolení).

 

Kopački rit, Kopačevská bažina leží 14 km sv. od Osijeku (plocha 17 000 ha). Jejím centrem je Kopačevské jezero, pozůstatek Panonského moře, spojené podzemními cestami s Dunajem. Od konce jara do začátku podzimu jimi pronikají vody z řeky do jezera a přinášejí s sebou spousty ryb. Bažiny pokrývají koberce stulíků, leknínů a dalších vodních rostlin, rákosí a travin. Ve velkém množství tu žijí ryby (44 druhů), raci, žáby a želvy. V létě se v bažinách zdržuje zhruba 30 000 ptáků (290 druhů). Na podzim, kdy vody ustoupí, se sem vracejí jeleni, divočáci, kuny, lasice, divoké kočky a další. Část bažin je přístupná po vyznačených cestách.

 

Krka, národní park (vyhlášen r. 1962 na ploše 14 200 ha) zahrnuje celý tok řeky od pramene po ústí u Šibeniku. Řeka se prodírá vápencovým podložím s krasovými útvary, zdolává výškové rozdíly četnými vodopády a kaskádami, v rozšířených místech vytváří jezera (Bobodolsko, Brljansko, Visovačko a Prukljansko). Uprostřed Visovackého jezera stojí na ostrůvku františkánský klášter z 15. stol. Nejvyšším vodopádem je Manjolovac (62 m), nejatraktivnější soustava kaskád je Skradinský vodopád s výškou 46 m, 17 terasami a několika rameny.

 

Kvarner. Kvarnerskou riviérou se nazývá vých. pobřeží Istrie, omývané vodami Rijeckého a Kvarnerského zálivu; na sv. začíná Opatijí a končí u letoviska Duga Uvala. Od západu je chráněno pohořím Učka, na přelomu 19. a 20. stol. se tu začala stavět přepychová letní sídla. Hlavními středisky jsou Duga Uvala, Rabac, Labin, Mošćenička Draga, Lovran a přímořské lázně Opatija. V oblasti Kvarneru leží četné ostrovy, Krk (největší ostrov Jadranu), spojený s pevninou mostem, Cres, Lošinj, Goli otok, Rab a Pag jsou předmětem zájmu mnoha turistů.

 

Mljet, ostrov ze skupiny Jihodalmatských ostrovů (98 km2), od poloostrova Pelješac oddělen Mljetským průlivem. Podle báje jde o Homérův ostrov Ógyggie, kde strávil Odysseus sedm let s vílou Kalypsó. Nejzalesněnejší dalmatský ostrov s četnými krasovými útvary (polje, závrty, jeskyně. Správním centrem je Babino Polje, které leží na úpatí nejvyššího vrchu Veli Grad (541 m). V sz. části na ploše 3 100 ha byl r. 1960 vyhlášen národní park, který mj. zahrnuje i Malé a Velké jezero, napájené mořskou vodou úzkým průlivem, při němž pracovaly mlýny. Ve Velkém jezeře (až 46 m hluboké) Ostrůvek sv. Marie, na něm stojí románský benediktinský klášter. Značené cesty hlubokými lesy.

 

Paklenica, národní park v již. přímořské části pohoří Velebit, pod jeho nejvyšším vrcholem (Vaganski vrh, 1 758 m), severně od Zadaru byl vyhlášen již v r. 1949 na ploše 3 616 ha, v r. 1978 byla na ploše 200 000 vyhlášena biosférická rezervace. Zahrnuje především dvě krasová údolí, Malou a Velkou Paklenici, oddělená náhorní plošinou o nadm. výšce 500 m. Přístupná je Velká Paklenica v délce 10 km. Vstup u Starigradu. Strmé vápencové stěny až 400 m vysoké v začátku kaňonu slouží jako horolezecké terény. Pod impozantní skálou Anićin kuk (714 m) se kaňon rozšiřuje, v tomto místě jsou četné jeskyně (největší Manita peć, dlouhá 175 m, přístupná). Cesta pokračuje k chatě Borisov planinarski dom a horské osady Pariči. V kaňonu se pořádají četné akce s odborným doprovodem: trekking, jízda na koních, pozorování ptactva.

 

Plitvická jezera, národní park vyhlášený již r. 1949 na ploše 19 172 ha, o 30 let později zapsán do seznamu Světového dědictví UNESCO (a rozšířen na současnou plochu 33 000 ha) se nachází 130 km již. od Záhřebu, v nadm. výšce 500–640 m, v oblasti zv. Lika. Soustava 16 jezer, propojených vodopády a kaskádami je rozdělena na dvě části: dolní se 4 jezery a horní s 12 jezery. Leží ve vápencové proláklině, která se neustále mění narůstáním travertinových hrází (až o 3 cm ročně) a erozí skalních bloků. Říčka Plitvica, která dala jezerům jméno, nespojuje žádná jezera, ale padá do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovća Brod. Hladina Prošćanského jezera (nejvýše položené, 68 ha) je 136 m nad hladinou nejnižšího, Největším jezerem je Kozjak (81,5 ha, hloubka 46 m) Jezera jsou vzájemně spojena vodopády, z nichž nekrásnější jsou Sastavci (výška 49 m), výsledkem mohutné erozní činnosti je např. na 30 jeskyní, ponory, závrty a ledové jámy. Všechna srážková voda se ztrácí v podzemí a vyvěrá v podobě krasových pramenů na hranicích tektonických zlomů. Zajímavá květena: 42 druhů orchidejí, 16 druhů lilií (lokality nepřístupné). V lesích žijí velké šelmy (medvěd, vlk, rys) a hojnost vysoké a černé zvěře. Lov ryb a raků je zakázán. Kolem jezírek značená cesta., v inf. středisku je k dispozici mapka s tur. trasami.

 

Poreč, město 20 km již. od Novigradu, jedno z nejnavštěvovanějších letovisek Istrie. Stará část leží na nevelkém poloostrově, nová část, vystavěná v 19. a 20. stol. mimo pův. hradby. Na místě dnešního města stála římská kolonie Colonia Iulia Parentium, ale specifický ráz vtisklo městu až období byzantské nadvlády v 6. a 7. stol. Poreč definitivně ztratil samostatnost ve 13. stol., kdy se dostal pod nadvládu Benátek, Po krátkém období francouzské nadvlády za Napoleona připadl Rakousku. Po 1. svět. válce byl přičleněn k Itálii, Jugoslávie jej získala r. 1947.

Město má v půdorysu základní římskou strukturu se dvěma klasickými osami (cardo a decumanus; na záp. konci se rozkládalo fórum). Nejznámější památkou je Eufraziova bazilika, jeden z nejcennějších církevních komplexů ze 6. stol. V letovisku se zachovalo několik cenných románských a gotických domů: Kanovnický dům, Dům dvou světců, Dům s balkonem, Románský dům, palác Zuccato postavený v krásné benátské gotice, palác Sinčićů - dnes Vlastivědné muzeum.

 

Risnjak, národní park vyhlášený v r. 1953 ma ploše 30 14 ha leží v záp. části pohoří Gorski kotar (Veliki Risnajk, 1 528 m), část Snježniku a prameniště Kupy, sv. od Rijeky. Tvoří vegetační hranici mezi přímořským a vnitrozemským klimatem. Hluboké, především jedlové lesy, rostlinstvo subalpinského stupně, rozeklané skalní stěny, vysoké věže, krasové jevy, četné prameny, lovecké revíry. Žijí zde rysi, vlci a divoké kočky. Naučná stezka Leska (3,8 km). Na Velkém Risnjaku tur. chata. Lyžařské středisko Platak (1 111 m). Rekreační zóna kolem Lokvarského jezera v přilehlé oblasti.

 

Split, největší město na chorv. pobřeží (220 000 obyv.), hospodářské a kult. centrum Dalmácie. Z četných památek byl Diokleciánův palác zapsán na Seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Split leží na poloostrově, jemuž vévodí částečně zalesněný vrch Marjan, od vlivů vnitrozemského počasí jej chrání masivy Kozjak a Mosor.

Předchůdkyní Splitu byla řecko-ilyrská osada Aspalathos, při níž si dal římský císař Dioklecián před svou abdikací r. 305 vybudovat palác, rozsáhlý komplex s ubytovacími, hospodářskými a obrannými částmi.

V 10.–11. byl Split součástí chor. království, posléze se tu vystřídali Turci, Benátčané, Francouzi a nakonec Rakušané.

Kromě palácového komplexu můžeme navštívit kostel sv. Dominika, katedrálu sv. Domnia, palác Papalićů (Městské muzeum), paláce Cindrů a Milesiů, Splitské lázně, etnografické muzeum, archeologické muzeum nebo Galerii I. Meštroviće.

 

Šibenik, město v chráněné zátoce kolem ústí řeky Krky do moře. Ve středověku jedno z nejlépe opevněných měst s předsunutou pevností sv. Mikuláše a mohutnými hradbami směrem k pevnině. Na ilyrských a římských základech založil město chorvatský král Petr Krešimir IV. Tři sta let pod nadvládou Benátek.

Ústřední památkou je katedrála sv. Jakuba (sv. Jakov, UNESCO) z let 1431–1561 vybudovaná na základech románské stavby. Stavba je celá z kamene, včetně zaklenutí kupole, zajímavý Lví portál. Naproti stojí renesanční radnice s otevřenými arkádami a zasklenou lodžií. Na katedrálu navazuje Biskupský palác z 15. stol. s pozdně gotickými arkádami. Vedle něho se Mořskou bránou vychází do přístavu. Nad starou částí města se vypíná pevnost sv. Anny (výhled).

 

Trogir, starobylé městečko 27 km záp. od Splitu na ostrůvku. S pevninou a ostrovem Čiovo je historické centrum spojeno mosty. Původně dórské sídlo Tragurion, pak pod nadvládou Říma a od 15. stol. Benátské republiky. Jedno z významných kulturních středisek Dalmácie.

Téměř neporušené jádro (UNESCO) obepínají hradby z 15. a 16. stol., původně spojené s pevností Kamerlengo. Nejstarší část najdeme kolem katedrály sv. Vavřince (sv. Lovro), monumentální trojlodní baziliky pův. ze 13. stol. (vzácný portál i mobiliář, kaple sv. Jana Trogirského). Palác Garanjin-Fanfonjů je sídlem Městského muzea.

 

Záhřeb, hl. město a správní středisko země vzniklo v 15. stol. spojením dvou sídel Grič-Gradec (nynější Gornji Grad) s biskupskou obcí na sousedním pahorku Kapitol.

Střed města, a to jeho části zvané Donji Grad (Dolní Město) tvoří nám. Bána Jelačiće, které Pražská ulice spojuje s dalším centrálním nám. N. Š. Zrinského, monumentálním prostorem se zahradní úpravou a několika kulturními institucemi. Bezprostředně navazuje nám. Biskupa Strossmayera s budovou Chrovatské akademie věd a umění a s bustami vůdčích osobnosti politického a kulturního života. Kapitolu dominuje katedrála (Prvostolna crkva); při sakristii je přístupná klenotnice. Opevnění katedrály pokračuje i u sousedního Arcibiskupského dvora. Další sakrální stavby na Kapitolu představují gotický kostel sv. Františka (sv.Franjo) a barokní kostel sv. Chrysogoga (sv. Kreševan).

Horní Město je bohaté na historické stavby: paláce, veřejné budovy, kostely ad., většina je v barokním a klasicistním slohu. Na Jezuitském nám. monumentální barokní budovy býv. jezuitského kláštera a semináře. Za prohlídku stojí četná muzea a galerie, chorvatské nár. divadlo, budova parlamentu a další pamětihodnosti.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Srdečnost, pohostinnost, otevřenost, podnikavost, národní hrdost. S ničím si nedělají hlavu, pečují o svůj zevnějšek a zakládají si na dobrém dojmu a slušném oblečení. V obchodním styku se obrňte trpělivostí, obchodní partner s vámi vypije mnoho vína, aniž byste se na něčem konkrétním dohodli (což následně učiníte třeba jedním mailem).

Určitě nevynechte. Dubrovnické letní slavnosti, návštěvu NP Kornati, Paklenica a Plitvická jezera.

Národní gastronomie. Různorodá kuchyně, poznamenaná prvky maďarskými, italskými a tureckými. Typický je pršut (sušená šunka), podává se jako předkrm, často s olivami a ovčím sýrem, brodet (rybí směs dušená na rýži) nebo manistra od bobica (polévka z fazolí a čerstvé kukuřice), příp. štrkule (rolky s domácím sýrem). Mimořádně se daří italské kuchyni, pizza nebo těstoviny jsou velmi oblíbené stejně jako sladký závin s tvarohem (štrukle) nebo různými druhy ovoce, ořechové a makové koláče, fritule (koblihy), kroštule (boží milosti), bučnica (dýňový koláč). Z tureckých jídel ražniče, čevapčice a pljeskavica (mletá masa). Velký výběr ryb a darů moře. Z ryb je nejdražší a nejchutnější zubatac (zubatec obecný). Často se podává brancin (mořčák chutný), sardina (sardinka obecná) tunj (tuňák), barbun (parmice nachová), lignje (oliheň) sipy (sépie), hobotnica (chobotnice), škampi (ráčci), kamenice či ostrige (ústřice).

Před jídlem prospěje malá sklenička pálenky (rakije, slivovice, lozovača, travarica), vlastní jídlo se zapíjí kvalitním vínem, příp.dezertním vínem prošek, maraschino (třešňový likér) a bylinkový pelinkovac. Z bílých vín jsou to pošip, malvazija, maraština, pinot, muškat, žlahtina, trojiščina, z červených vín dingač, postup, kaštelec, plavac, teran, merlot, kabernet. Oblíbená je tzv. bevanda, kdy se červené víno (crno vino) míchá s vodou, nebo špricer či gemišt, kdy se bílé víno (bijelo vino) míchá se sodovkou (kisela voda).

Po jídle si především děti nenechají ujít zmrzlinu (sladoled). Dospělí pak kávu, většinou espreso. Kdo má raději víc tekutiny objedná si dugi nebo duži espreso, kdo chce dvojitou porci, tak žádá dupli espreso. Turecká káva (v džezvě) se už dělá málokde.

Dárky pro vaše milé. Rozmanité suvenýry naleznete prakticky na každém kroku, od modelů starodávných domků (kažuni, bukalet, ručně malované keramické nádoby), morčič (pestrá hlavička mouřenína, symbol města Rijeka) až po různá vína a pálenky.

 

5. Praktické informace

Doprava. Země udržuje s okolními zeměmi poměrně čilý letecký provoz, pravidelné spojení mají města Zábřeh, Split, Dubrovník, Pula, Rijeka, Zadar i Osijek.

Hrvatske željeznice mají přímá spojení s řadou evropských měst, vnitrostátní železniční síť je poměrně hustá, avšak zastaralá. Na pobřeží vedou spoje do Splitu a Rijeky.

Jadranské ostrovy lze většinou navštívit pouze trajektem nebo výletními loděmi. Na několika místech byly postaveny nebo se staví mosty (Krk, Pag, Murter ad.).

Skvělá, spolehlivá, rychlá a dobře zajištěná jsou vnitrostátní autobusová spojení s vnitrozemskými městy, sousedními i dalšími zeměmi.

Tramvajová síť v Zagrebu je sice výkonná, ale často přeplněná, funkční jsou autobusové spoje. V centru hlavního města se lze dobře pohybovat pěšky.

Taxi ve velkých městech funguje bez problémů, lze si je objednat telefonicky nebo na stanovištích, sporadicky na ulici - taxi je drahé, taxikáři si účtují různé přirážky (nedělní, za zavazadlo apod). Auta snad všech značek si můžete pronajmout na libovolně dlouhou dobu, na jízdu se maximálně soustřeďte, místní řidiči mnoho nedbají dopravních předpisů.

Ubytování. Mnoho zajímavých alternativ ubytování od stanování v kempu, pronájmu bungalovů či apartmánů, přes ubytování v soukromí až po *****hotely. Ceny ubytování se liší v závislosti na období: nejdražší jsou v létě na přelomu července a srpna, v červnu a září jsou nižší, mimo sezonu dále klesají. Přestože se neustále staví další zvláště apartmánové domy, ceny za ubytování nikterak neklesají, majitelé raději zkrátí sezónu, často mají alternativní možnosti výdělku.

Trestná činnost a krádeže. Bezpečná země, běžná opatrnost je na místě.

Lékařská péče. Standardní ošetření je na vysoké úrovni, nemocnice v každém větším městě, zdravotní středisko nebo lékárnu má každá větší osada.

 

Internetové odkazy:

www.htz.hrw

www.hr

www.vláda.hr

www.croatia.hr

www.chorvatsko.cz

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Chorvatsku

Veleposlanstvo Češke Republike, Savska cesta 41, 9. poschodí Zagreb

Tel.: 00385(0)1/6177246, 6121618, fax 00385/1/6176630

e-mail: zagreb@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/zagreb

 

Velvyslanectví Chorvatské republiky, V Průhledu 9, Praha 6,

tel. 233 340 479, 233 355 695, fax: 233 343 464

e-mail: croemb.praha@mvp.hr, http://www.mvpei.hr

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz
TOPlist