učitel |
(věčný) žák |
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval
Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
|
Kongeriget Danmark
Dánské království
1. Marginální sloupec
Rozloha: 43 094 km2
Počet obyvatel: 5 447 000
Státní zřízení: konstituční monarchie
Hlavní město: Kodaň 499 000 obyv. (aglomerace 1 145 000)
Další významná města: Aarhus 228 000 obyv.
Odense 158 000 obyv.
Aalborg 101 000 obyv.
Úřední jazyk: dánština
Měna: 1 dánská koruna (DKK) = 100 øre
HDP / na 1 obyv: 171 451 mil USD / 32 030 USD
Národnostní struktura: Dánové 97 %, Němci 1,5 %, Turci 0,5 %, jiní 1 %
Náboženství: křesťané (luteráni) 91 %
Vznik: 1849
Státní svátky:
16.4. Den narození královny Margarety II.
5.6. (1849) Den ústavy
MPZ: DK
Internetová adresa: dk
Telefonní předvolba: +45
Časové pásmo: UTC +1
Slavné osobnosti:
* pohádkář H.CH. Andersen (Odense, napsal přes 150 pohádek), spisovatelka K.Blixenová
* astronom Tycho de Brahe, cestovatel V.Bering, jaderný fyzik N.Bohr (NC 1922)
* filosof S.Kierkegaard (ovlivnil existencionalismus)
* architekt P.V.J.Klint (kostel Gruntvig v Kodani), J.Utzon (Opera v Sydney)
* sportovci: plochodrážní jezdci Ollsen a Nielsen, fotbalista Simonsen (Zlatý míč 1977), házená ženy (1. na MS 1997, LOH 1996, 2000)
Laureáti Nobelovy ceny: (12)
Fyzika: N.Bohr, 1922, A.N.Bohr, B.R.Mottelson, 1975
Chemie: J.C.Skou
Medicína: S.A.S.Krogh, 1920, J.A.G.Fibiger, 1926, H.C.P.Dam, 1943, N.K.Jerne, 1984
Literatura: K.A.Gjellerup a H.Pontoppidan, 1917, J.V.Jensen, 1944
Mír: F.Bajer
Dánské dědictví UNESCO: (4)
Ilulissat Icefjord, ledovcový fjord (Grónsko, 2004)
Jelling, pohřební mohyly, runové kameny a kostel (1994)
Kronborg, renesanční zámek z r. 1574, známý jako Elsinore, dějiště Shakespearova Hamleta (2000)
Roskilde, první cihlová gotická katedrála ve Skandinávii (1995)
Národní parky: (0)
2. Charakteristika země
Když se řekne Dánsko, vybaví se:
* Hamlet
* země rovin a polí, mléka, másla a piva (Tuborg, Carlsberg)
* pravlast bojovných Vikingů, odvážných válečníků a mořeplavců
* Legoland u městečka Billund, malá mořská víla
* nejstarší vlajka na světě (z r. 1219)
* nejvíce obdělávané půdy v Evropě (62 % z celkové rozlohy země)
* 2. místo v Evropě ve výrobě lodí (Kodaň, Odense) a tradičním rybolovu (předstihuje jej pouze Island), velmi nízká míra inflace (pod 2 %
* tunelový most přes Velký Belt (6,8 km dlouhý, 65 m vysoký)
* k malé zemi patří největší ostrov světa Grónsko a Faerské ostrovy
Poloha Dánsko je malý přímořský stát ležící mezi severním a Baltským mořem s bohatou historií a klidnou prosperitou. Tvoří jej Jutský poloostrov a na něj navazující větší i menší ostrovy, které představují pomyslný spojovací koridor mezi vlastní Evropou a Skandinávským poloostrovem. Dánsko navíc ovládá vstup do Baltského moře. Díky této strategické poloze je již od pradávna významnou křižovatkou námořních i suchozemských cest. Patří mu dále autonomní Faerské ostrovy a Grónsko.
Přírodní poměry Dvě třetiny státního území se nacházejí na Jutském poloostrově, zbytek na 408 ostrovech (z toho 81 obydlených), z nichž jsou největší jsou Sjælland, Fyn, Bornholm a Lolland. Povrch tvoří nížiny a mírně zvlněné pahorkatiny s průměrnou výškou pouhých 30 m n. m. (nejvyšší vrchol Yding Skovhøj, 173 m n. m.).
Dánsko je ale především zemí moře. Až na 67 km suchozemské hranice s Německem obepíná celý stát a hlubokými zálivy prostupuje až do vnitrozemí. Tak jako se od sebe liší drsné Severní a klidné Baltské moře, jsou naprosto odlišná i obě pobřeží. Drsné a řídce obydlené západní pobřeží tvoří bahnitá a mělká lagunová jezera a vysoké písečné duny. Přejedeme-li o několik desítek kilometrů na východ, setkáme se s i s křídovými či skalnatými útesy. Ve zdejší zvlněné venkovské krajině se střídají kultivovaná pole a březové hájky. Podobně vypadá krajina i na 406 ostrovech a ostrůvcích, z nichž nejmalebnější Fyn dostal přízvisko „zahrada Dánska“. Přesto je Dánsko cílem spíše městské turistiky (příjmy z ní dosahují až 4 % HDP). Klima nížinatého státu je vystaveno silným vlivům moře. Díky stálým větrům patří je země rájem“ větrných elektráren.
Podnebí je mírné oceánské a poměrně vlhké a větrné. V zimě se vyskytují husté mlhy, na západě Jutska i větrné bouře. Sěhové přeháňky nebývají silné. Lesy pokrývají pouze 10 % státního území.
Obyvatelstvo a sídla Území Dánska nebylo nikdy dlouhodobě okupováno cizími státy, a tak si země udržela národnostní jednotu. Minoritu tvoří jen německá komunita na jihu. Zhruba dvě třetiny dánského obyvatelstva žijí na velkých ostrovech v Baltském moři (zejména na největším Sjaellandu). Naproti tomu západní pobřeží je osídleno jen řídce.
Díky vysoké mechanizaci a intenzifikaci v zemědělství a rovněž hustotě zalidnění žije celkem 85% obyvatel ve městech. Zejména hlavní město aglomerace Kodaně (největší město celé Skandinávie) představuje velkou koncentraci obyvatelstva a jeho význam přesahuje státní hranice. Dánsko získalo v posledních letech pověst příjemného sociálního státu s vysokým životním standardem (patří k nejvyšším na světě). Velké prostředky se tradičně věnují na školství a zdravotnictví, ale také na podporu programů pro rozvojové země. V této aktivitě drží Dánsko rekord, neboť na ni poskytuje 1% HDP. Ve společenském a politickém životě dominují tradičně liberální postoje.
Hospodářství Dánsko patří k nejrozvinutějším ekonomikám na zemi. Míra inflace je dlouhodobě stabilní a úroveň HDP na 1 obyvatele je po Švýcarku a Japonsku třetí na světě. Paradoxní je skutečnost, že mimo aglomeraci Kodaně je Dánsko především zemědělský stát (přes 60 % území je obděláváno).
Zemědělská výroba je velmi rozvinutá, přestože zaměstnává jen 3,6 % ekonomicky aktivních obyvatel (všichni musí získat „zelenou maturitu“, bez níž nemohou vlastnit farmu). Specializovaná produkce se zaměřuje především na živočišnou (polovina produkce se vyváží). Tradiční je i orientace na rybolov (2. místo v Evropě). Jak v zemědělství, tak i v potravinářském průmyslu existuje i významný a svébytný družstevní sektor.
Dánsko se podílí rovněž na využívání zdrojů ze dna Severního moře, kde se těží ropa i zemní plyn. Ostatní suroviny se však musejí většinou dovážet. Téměř polovinu průmyslových kapacit soustřeďuje Kodaň s okolím. Dnes je zde dominantní strojírenství (stavba lodí), potravinářství (pivo), farmaceutický a chemický průmysl. Země je největším vývozcem inzulinu na světě.
Komunikační síť je díky tranzitní poloze hustá a kvalitní. Trajekty na hlavních trasách přes mořské průlivy jsou postupně nahrazovány tunely a mostními stavbami. Známé jsou i dánské dopravní firmy s nadnárodním významem.
Historie Od starověku bylo území osídleno Germány, část z nich expandovala do Británie (Anglové, Jutové), resp. na jih (Sasové). Ve středověku se stalo území Dánska jednou ze základen vikingských nájezdů. Později bylo nejvýznamnější severskou velmocí. Toto své postavení však po třicetileté válce ztratilo. Přestože jádro státu zůstávalo prakticky v dnešních hranicích, rozsah území spojených s Dánskem se měnil. Až do napoleonských válek bylo po jistou dobu spojeno s Norskem, v l. 1397–1523 i se Švédskem a Finskem. Za nacistické okupace se roku 1944 definitivně osamostatnil Island. Od r. 1973 se Dánsko aktivně zapojuje do evropské integrace, zachovává si v ní ale některá specifika.
3. Cestovní ruch
Relativně snadná dostupnost země na tranzitní cestě do Skandinávie, převážně krátkodobé cesty z Německa a Švédska. Zájmy turistů směřují především do Kodaně, bývalého hlavního města Roskilde, ale i venkovské architektury (hrázděné stavby s doškovými střechami).
Ålborg, významné přístavní a průmyslové město na severu Jutského poloostrova (155 000 obyv.), v moderní době oblíbené též jako přímořské letovisko s hezkými parky a plážemi. Přípomíná se už kolem r. 1000 a zachovalo si řadu historických památek - mj. pozdně gotický kostel sv. Bodolfa s populární zvonkohrou, renesanční zámek Ålborghus, nádherně vyzdobený palác kupce Jense Banga (tzv. Stenhus) a další.
Århus, druhé největší město Dánska (220 000 obyv.) a významné hospodářské a kulturní centrum na východním pobřeží Jutského poloostrova; mj. též sídlo vlastní university. Vyvinulo se ze dvou původně samostatných středověkých celků, vzniklých při kostele P. Marie (zal. kol. r. 1100) a Dómu (kol. r. 1200); kromě nich se honosí pozoruhodnými staršími i novodobými světskými stavbami (radnice z r. 1941). Vedle řady muzeí s bohatými sbírkami je známý i zdejší skanzen s ukázkami lidové architektury celé země.¨Počátkem září se v koncertním sále koná největší hudební festival ve Skandinávii.
V okolí zámky Moesgård a renesanční Rosenholm
Billund, městečko v centru Jutského poloostrova (8 000 obyv.), v podstatě „podnikové město“ společnosti Lego (LEg GOdt = dobře si hrát) a zábavní park; v jejích výrobnách, pokrývajících na 90 % produkce známých hraček, pracuje většina místních obyvatel. Billund disponuje druhým nejvýznamnějším letištěm v Dánsku a v nejbližší době má splynout se sousedním Grinstedem.
Esbjerg, město na západním pobřeží Jutského poloostrova (78 000 obyv.), nejvýznamnější dánský přístav při Severním moři. Honosí se pozdně románským kostelem z konce 13. stol. a uměleckými sbírkami místní galerie (většinou moderní umění), ale jeho hlavní pozoruhodnosti jsou spjaty především s mořem a rybolovem. Je zde zajímavé mořské muzeum s akváriem a velkou atrakcí jsou i zdejší každodenní aukce rybářských úlovků, příp. výlety na protilehlý ostrov Fanø s malebnými rybářskými vesnicemi (Nordby, Sønderho) a přírodní rezervací;
25 km sz. nejzápadnější mys Dánska Blåvnand
Frederiksborg, viz Hillerød.
Frederikssund, městečko na o. Sjaellandu, dějiště každoročních vikingských her.
Grenen, nejsevernější mys země poblíž nejsevernějšího města země Skagenu, mořská hranice mezi Severním a Baltským mořem; místo setkávání umělců a spisovatelů, dnes oblíbené letovisko.
Grónsko (Ilulissat Icefjord, Zelená země, UNESCO), největší ostrov světa je 50x větší než Dánsko (2 175 tis. km2, z toho 341 700 nezaledněno, 58 000 obyv.), nejchladnější obývané území světa, ledovec dosahuje mocnosti až 3400 m, nejvýše položeným místem je GunnbjOrns Fjeld (3434 m).
Samosprávná část Dánska, hlavní město Nuuk. V r. 1985 Evropská společenství ztratila polovinu své rozlohu, když se ostrov odtrhl. Mezi obyvateli převládají Gróňané (Eskymáci smíšení s bílými přistěhovalci) a Dánové. Hospodářství je založeno na těžbě nerostných surovin (měď, uran, olovo, zinek, molybden), ale hlavně na rybolovu a lovu kožešinových zvířat. Lidé žijí primitivním i moderním stylem života, nejvyšší na světě je počet sebevražd, častý je alkoholismus. Pomalu se rozvíjí i cestovní ruch
Helsingør, historické město v nejužším místě Øresundu, po staletí těžící z poplatků z plavby průlivem (29 000 obyv.). Honosí se řadou pozoruhodných památek, mj. památným karmelitánským klášterem (zal. kol. r. 1430) s kostelem P. Marie (muzeum), výstavným kostelem sv. Olafa (1480–89) či historicky cennými domy. Největší atrakcí města je ovšem zámek Kronborg, Shakespearův bájný „Elsinor“, ve své renesační podobě pocházející však až z let 1574–85 (zámek je pod záštitou UNESCO). Shakespearova prince Hamleta připomínají sbírky nedalekého zámku Marienlyst (taktéž renesanční, z r. 1587); v jeho parku se nalézá i Hamletův údajný hrob.
Hillerød, poměrně mladé město (30 000 obyv.), vyrostlé při pozdně renesančním královském zámku Frederiksborg z počátku 17. stol.; zámek sám, postavený v italském stylu, obklopený rozsáhlým parkem, bývá považován za nejkrásnější stavbu tohoto slohu na dánském území. Po zničujícím požáru r. 1859 byl pečlivě zrekonstruován a nyní slouží potřebám Národního historického muzea.
Jelling, archeolog. Lokalita sz. od Vejle, pohřební mohyly a jeden z runových kamenů - výrazný příklad pohanské nordické kultury, další runový kámen a kostel svědčí o narůstajícím vlivu křesťanství v Dánsku.
København, česky Kodaň, hlavní a zároveň největší město Dánského království (500 000 obyv.), odedávna významný přístav a hospodářské a politické centrum země s královskou rezidencí (od r. 1416) a nejvyššími státními úřady. Už v době kol. r. 1000 zde existovala rybářská osada na ostrově obklopeném úzkým kanálem, na jejímž místě byl ve 12. stol. postaven hrad a později zámek Christiansborg (nyní sídlo parlamentu a Nejvyššího soudu; do dnešní podoby byl přestavěn počátkem 20. stol.). 16. stol. pak přineslo rozmach města mimo dosavadní rámec a obohatilo jej i nádhernými pozdně renesančními stavbami, jak ukazuje budova burzy, zbrojnice, tzv. Kruhová věž se spirálovitou vnitřní rampou a zejména malebný zámek Rosenborg (dnes muzeum); podstatně mladší je rokokový zámecký komplex Amalienborg ze 2. poloviny 18. stol. (kostel dokončen až r. 1894), od r. 1794 oficiální rezidence dánských králů. Dílem stejné doby je i zástavba na protilehlém ostrově Christianshavn (opevnění, farní kostel aj.) a mnoho honosných staveb vzniklo ještě v 19. stol. (Dóm, Nová radnice); zajímavým přínosem avantgardy je tzv. Grundtvigův kostel z r. 1921 a pak samozřejmě mnoho působivých děl současné architektury. Město se honosí též řadou skvělých muzeí a parků (mezi nimi zábavní park Tivoli) s přímořskými promenádami; při jedné z nich se nachází i turisty oblíbená socha Malé mořské víly, inspirovaná pohádkou H. C. Andersena.
Odense, třetí největší město v Dánsku (165 000 obyv.), ležící ve vnitrozemí ostrova Fyn; přesto disponuje významným námořním přístavem, s nímž je spojeno umělým
kanálem. Existovalo již před příchodem křesťanství (zde uctívaný Odin patřil k nejvýznamnějším germánským božstvům), ale největší slávu mu přineslo právě až křesťanství a kult krále Knuta Svatého, který zde byl zavražděn r. 1086. Událost připomíná kostel sv. Knuta ze 13. stol. (jedna z nejvýznamnějších gotických památek v Dánsku), nicméně věhlas mučedníka dnes patrně zastiňuje H. C. Andersen, který se zde r. 1805 narodil. Kromě dvou muzeí ve spisovatelově rodném domě a v domě, kde trávil své dětská léta, si pozornost zaslouží též místní historické muzeum, skanzen zaměřený na lidovou kulturu ostrova a zábavní park Tivoli.
V okolí zámek Hofmansgave.
Ostrovy: Bornholm, Erø, Falster (Klintské útesy), Fanø, Fyn (Odense, 3482 km2), Langeland, Lolland, Møn, Sjaelland (7541 km2, největší a nejlidantější ostrov) ad. patří mezi 90 osídlených; tvoří spojnici země do Skandinávie a Německa. Na největším z nich se rozkládá i hlavní město, ve kterém žije více než 30 % obyv. země.
Ribe, městečko na jihu Jutského poloostrova (8 000 obyv.), jedno z nejstarších a nejzachovalejších středověkých měst v zemi. Historicky významný je zdejší románský Dóm (zal. r. 1134) s obrannou věží (13. stol.), klášter tzv. černých bratří (zal. r. 1228) a pozůstatky hradu z doby kol. r. 1200 (po několik stol. sídlo dánských králů, místo smrti české princezny Markéty, dcery Přemysla Otakara I. a manželky dánského krále Valdemara II. Vítězného), ale pozornost si zaslouží i samo město se zdobenými hrázděnými domy z 16. a 17. stol., hostinec Wei´Stue nebo biskupská rezidence.
Roskilde [čti roskile], historické město západně od Kodaně a svého času i sídlo dánských králů (50 000 obyv.). K jeho nejvýznamnějším pozoruhodnostem patří románsko-gotický Dóm (zal. kol. r. 1170), později spojený s barokním královským palácem (1733, dnes sídlo biskupství). Z pozdně gotického kostela sv. Vavřince (kol. r. 1500) se zachovala jen věž, podstatně lépe se uchoval barokní konvent Urozených panen (17. stol.). Velkou atrakcí jsou sbírky místního muzea s originálními vikingskými loďmi, nalezenými při archeologickém průzkumu.
4. O lidech a jejich životě
Typické povahové rysy. Patří mezi ně přesnost, spolehlivost a dochvilnost, na jednání se důkladně připravte, budete příjemně překvapeni otevřeností! Častým způsobem přesunu je kolo (třeba i v kravatě a obleku), dopravní značky nehrají roli (jedno z posledních míst v Evropě v počtu aut na obyvatele); ve státní správě i v řídících funkcích pracuje vysoké procento žen, vysoký stupeň oddanosti patří královně Margarethe II.
Dánové nemají rádi okázalost, autoritářství, navzdory vysoké životní úrovni, kupodivu i malý smysl pro ironii
„Víte, co je horší pro muže než přijmout radu od vlastní manželky? Nechat si poradit od Švéda!“
Určitě nevynechejte. Vikingské hry (Vikingespil):, představení v historických kostýmech středověkých Vikingů se konají se začátkem června ve městě Jels Vikinespil.
Most přes Velký Belt, spojující od r. 1998 ostrovy Sjaelland a Fyn, 2. nejdelší visutý most na světě
Národní gastronomie. Oblíbeným pokrmem přes den je obložený chléb smørrebrød s paštikou, studeným masem, slanečky, paprikou apod., večeře bývá teplá. Ttypické jsou masové kuličky, rybí karbanátky, marinovaný, uzený nebo vařený losos, mořský pstruh, skopové maso, zvěřina, nakládané slanečky se zeleninou. Studený bufet je vynikající a bohatý (i když zpravidla drahý). Pozor si dejte na akvavit, silný alkoholický nápoj připravený z brambor, kromě piva nejoblíbenější nápoj
Dárky pro Vaše milé. Patří mezi ně výrobky ze skla, porcelánu a stříbrné nebo jantarové šperky, příp. Flora Danica (květiny a lístky ponořené do stříbra a zlata).
5. Praktické informace
Doprava. Jediné mezinárodní letiště má Kodaň s výborným spojením s řadou destinací ve Skandinávii a zámoří. Celkem 11 měst disponuje letištěm, která od sebe nejsou vzdálena více než 30 minut letu; místní spoje jsou často zahrnuty do ceny mezistátní letenky bez dalších příplatků.
Vlaky dnes spojují i řadu ostrovů, využívajíce tunelů v silničních mostech a to i se Švédskem. Na koridoru Jutland jsou vybaveny nadstandardními službami (bary, telefon). Scanrail Pass umožní neomezené cestování po zemi, ale i Skandinávii po dobu určeného počtu dní.
Trajekty jsou důležitou součástí dopravy mezi četnými ostrovy, pravidelné pohodlné lodní spoje existuje i se sousedními státy. Zatímco zvláště v létě bývají vnitrostátní trajekty přes den plné výletníků, noční spoje míří do Osla, Göteborgu nebo Velké Britanie.
Městská autobusová síť spolehlivě funguje ve větších městech, v Kodani i rychlostní tramvaje, taxikáři obvykle hovoří anglicky, řidiči jsou disciplinovaní.
Ubytování. Nepoužívá se hvězdičkový systém značení kvality hotelů. Bohatá síť ubytování: hotely, mládežnické ubytovny, ubytovací hostince, prázdninová centra, ubytování na zámku, farmy
Trestná činnost a krádeže. Nedoporučuje se chodit v noci sami v kodaňské čtvrti Christiania a za hlavním železničním nádražím
Lékařská péče. Vynikající! Zahraniční pacienti jsou v případě vážné nemoci ošetřeni nebo hospitalizováni bez poplatku, lékařský personál zpravidla hovoří anglicky nebo německy. Léky a zdravotní potřeby seženete kdykoliv, většina léků je však na lékařský předpis.
Noviny. Berlingske Tidende a Politiken jsou hlavními kodaňskými deníky, zahraniční tisk seženete v řadě novinových stánků.
Internetové odkazy
http://www.denmark.dk, oficiální stránky dánské vlády
http://www.dansko.cz, oficiální stránky/, oficiální stránky
http://www.denmark.dk, oficiální stránky
Diplomatická zastoupení
Velvyslanectví České republiky v Dánsku
(Embassy of the Czech Republic),Ryvangs Allé 14-16, Kobenhavn
tel. 0045/39101810, 39101819, 39101816, fax 0045/39290930
e-mail: copenhagenembassy.mzv.cz ,www.mzv.cz/copenhagen
Velvyslanectví Dánského království
Maltézské náměstí 5, P.O.Box 25, Praha 1 – Malá Strana, 118 01
tel. 257 531 600, fax 257 531 410
e-mail: prgamb@um.dk, www.ambprag.um.dk
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz |