Domů
Cestovní kancelář specializovaná na poznávací zájezdy po zemích, které jste navštívili a chcete je lépe poznat.

učitel

(věčný) žák
Již světoznámý český antropolog a lékař Aleš Hrdlička (1869-1943) definoval Tři všeobecné zákony šíření lidstva:
  • -ve směru nejmenšího odporudnes: cestování letecky, lodí nebo na SUPER last minute, nejlépe z nějakého slevomatu Úžasný
  • -ve směru největších slibností, zvláště co se týká potravy a podnebí
    ... jasně: bufetová strava, nejlépe all inclusive, mořský vánek, koupačka, pro někoho krásná děvčata, pro jiné…?
  • -tlakem vnitřním neb silou zezadu hladem, epidemií, tlakem svých či jiných lidí … zkrátka - konečně bez manžela/ky!
I přes zřetelný vývojový posun jsme stále spjati s živočišnou říší, od níž jsme se odloučili jen naším osobitým historickým vývojem… již Neandrtálci žili na otevřených tábořištích, v jeskyních i pod útesy skal - nežijeme na našich cestách vlastně podobně? Jen útulek je trochu luxusnější, maso a krev z mamuta nahradil steak a víno či něco ostřejšího, vyhledáváme krajinu divokou našemu srdci, bez střelky na kompasu, sever se na krátko promění v jih… ale potřeby zůstávají. Krásné cestování do oblastí nejlákavějších slibností Vám přeje Miroslav Hrdlička
Cestovní kancelář ToulkyEvropou.cz, RNDr.Miroslav Hrdlička, telefon: 739356390
Dárkový poukaz
Měšťanský dům U zlaté lodi

Kontakt


CK Toulky Evropou.cz
Měšťanský dům U zlaté lodi
Zlatnická 7 (170m od OD Bílá Labuť)
110 00 Praha 1 - Nové Město

Telefon:+420 739 356 390
Tel./Fax:         +420 235 310 114
Email:     info@toulkyevropou.cz
     kolektivy@toulkyevropou.cz
IČ:           16175166
DIČ:         CZ 5508042001
Majitel CK Toulky Evropou.cz je členem Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA) AČCKA

Vyhledat


Prověřená společnost 2021
Prověřená společnost 2020
Prověřená společnost 2019
Prověřená společnost 2018
Prověřená společnost 2017
Prověřená společnost 2016
Prověřená společnost 2015
Počasí v Evropě


Pojištění

Pojištění u Union

LITVA

Lietuvos Respublika

Litevská republika

 

1. Marginální sloupec

Rozloha: 65 300 km2

Počet obyvatel: 3 385 000

Státní zřízení: republika

Hlavní město: Vilnius 543 000 obyv. (aglomerace 642 000 obyv.)

Další významná města:   Kaunas 358 000 obyv.

Klaipeda 186 000 obyv.

Šiauliai 128 000 obyv.

Panevéžiš 115 000 obyv.  

 

Úřední jazyk: litevština

Hymna: Tautiška giesme

Měna: 1 litas (LTL) = 100 centů

HDP / na 1 obyv: 5 892 mil. USD / 2 470 USD

 

Národnostní struktura: Litevci (a asimilovaní Poláci) 80 %, Rusové 9 %, jiní 11 %

Náboženství: katolíci 80 %, luteráni a kalvinisti 10 %

Vznik: 11. 3. 1990 (vyhlášení nezávislosti na SSSR)

Státní svátek: 16. 2. (1918) Den založení Litevské republiky

MPZ: LT

Internetová doména: .lt

Telefonní předvolba: +370

Časové pásmo: UTC +1

 

Slavné osobnosti:

* M.K.Čiurlionis, nejznámější litevský malíř a také hudební skladatel

* sportovci: hráč basketbalu Sabonis (mistři světa 1937, 1939, 3. místo na LOH 1992, 1996 a 2000), diskaři Ubartas (olymp. vítěz 1992) a Alenka (2000)

 

Laureáti Nobelovy ceny: (0)

Litevské dědictví UNESCO: (4)

Vilnjus, historické centrum (1994)

Kurská kosa, 98 km dlouhá a místy pouze 400 m široká písečná kosa (společně s Ruskem, 2000)

Kernavè, archeolog. areál vykopávek od pozdního paleolitu až po středověk (2004)

Struveho geodetický oblouk, řetězec triangulačních bodů o délce 2820 km (prochází 9 státy od norského Hammerfestu až k Černému moři, 2005)

 

Národní parky: (5)

Aukstaitija

Dzukija

Kursiu Nerija

Trakai

Zemaitija

 

2. Charakteristika země

Když se řekne Litva, vybaví se:

* rovinatá země, značně vyčerpaná naleziště jantaru (zkamenělá pryskyřice třetihorních stromů), minerálních pramenů, rašeliny a bažin

* rod Jagellonců, který vládl i u nás, ve středověku vlivná východoevropská velmoc sahající až k Černému moři

* Vilnius, staré sídlo litevských knížat s četnými stavebními památkami

* nejvyšší podíl jaderné energie na světě – (jaderná elektrárna černobylského typu Ignalina, více než 4/5 elektr. energie)

* 1. místo na světě v počtu sebevražd (46 na 100 tis. obyv.)

 

Poloha. Litva je největší a nejjižnější z trojice pobaltských republik. Leží na jedné z periferií Evropy a břemeno postsovětské minulosti ji stále tíží. Její poloha v rámci regionu je však velice výhodná, neboť tvoří spojnici oblast s ostatními státy EU. Tato dnes malá země má dějiny východoevropské velmoci.

 

Přírodní poměry. Litevská krajina není příliš pestrá a pro řadu návštěvníků ani nikterak atraktivní. Celé území vyplňuje monotónní, jen velice mírně zvlněná nížina. Převažují zde roviny a ani nejvyšší vrcholy nepřesahují 300 m (Juozapinés, 294 m n. m.). Baltské pobřeží je písčité, časté jsou vysoké duny. Pozornost si zaslouží jedna z největších přírodních zvláštností v zemi - písečná Kurská kosa zapsaná na seznamu UNESCO. Atrakcí jsou jak zdejší rybářské vesničky, tak až 70 m vysoké písečné duny.

Nejdůležitější řekou země je Nemunas (Němen). Celá země je poseta ledovcovými jezery (je jich více než 2 800), jejich rozloha ale není velká.

Podnebí je mírné, vlhké, směrem do vnitrozemí poměrně rychle stoupá kontinentalita.

 

Obyvatelstvo a sídla. Litevci si přes staletí poroby udrželi etnickou identitu, svůj starobylý jazyk i národní svéráz. V 90. letech 20. stol. se počet obyvatel země snížil, z části na to měl vliv odliv ruského obyvatelstva, Litva měla nejmenší podíl ruské menšiny ze všech sovětských republik. Životní úroveň je nižší než v ČR, ale přesto jedna z nejvyšších v bývalém SSSR. Menšiny tvoří vedle zbytku Rusů také Poláci, Bělorusové, Ukrajinci a Tataři. Národní identitu pomáhalo udržet rovněž silné katolictví. Litevci jsou dnes jedním z nejreligióznějších národů Evropy. Kolem 70 % populace žije ve městech, mezi nimiž vynikají prakticky stejně velké metropole Vilnius a Kaunas. Venkov zaplňuje hustá síť malých vesnic.

 

Hospodářství. Litva patřila spolu s Lotyšskem a Estonskem k nejvyspělejším částem SSSR. Její význam spočíval především ve vojenské výrobě. Po rozpadu východního bloku zde probíhaly ekonomické reformy dosti drastickým způsobem. Nyní je meziroční růst HDP na úrovni kolem 6 %. Základem hospodářství je zemědělství zaměstnávající 11% obyvatel. Dominuje chov prasat, hovězího dobytka a také drůbeže. Nerostné bohatství je zanedbatelné (výjimku tvoří světoznámý jantar). V zemi produkuje jediná jaderná elektrárna Ignalina 85 % energie (nejvyšší podíl na světě). Z průmyslových odvětví je významná výroba domácích spotřebičů, petrochemie (kombinát v Mažeikai), potravinářství a textilní výroba. Doprava je na relativně dobré úrovni. Chybí však dálnice kvalitní železnice. Přes Kaunas a Vilnius vede spojení Kaliningradské oblasti s ostatním Ruskem. Největším přístavem je Klaipeda, která hrála významnou roli i v dobách sovětské vlády.

 

Historie. Sjednocené litevské kmeny bojovaly po celý středověk proti moci Řádu německých rytířů. Díky odporu proti nim se země roku 1386 sjednotila se sousedním Polskem. Tehdy se z polsko-litevské unie stala jedna z největších říší Evropy. V dalších stoletích však tento stát upadal. Litevské území bylo od konce 18. stol. součástí Ruska. V meziválečném období požívala Litva samostatnosti. Roku 1940 byla ale země anektována a včleněna do SSSR. Během války i po jejím skončení působilo v Litvě hnutí odporu proti německým a později ruským okupantům. Během 50. lety bylo hnutí za cenu desítek tisíc obětí potlačeno. Nezávislost země byla vyhlášena v roce 11. 3. 1990. Litva je od roku 2004 součástí NATO a také EU.

 

3. Cestovní ruch

Země leží příliš excentricky od hlavních evropských lákadel, i množství skutečných pozoruhodností je omezené, muzea jsou spíše didaktická než zábavná, atmosféra však přívětivá. Země bývá zatím pojímána jako jedna ze zastávek Pobaltím, turisté se zde zpravidla nezdrží déle než 1–2 dny.

 

Aukštaitija, národní park, cca 100 km sv. od Vilnjusu, řeka Žeimena a její přítoky zde napájejí více než 100 jezer různých tvarů a rozlohy spojených přírodními i umělými kanály, ráj vodáků i milovníků turistiky, 70 % ploch NP je pokryto lesem s borovicemi, smrky a břízami.

Podobný charakter mají i NP Dzukija, viz www.atostogos.lt na řece Nemunas a jejich přítocích s možností plavby na kanoích nebo NP Žemaitija, 50 km vých od města Palanga, viz www.zemaitijosnp.lt s býv. raketovou základnou uprostřed parku, jedno z 1. jaderných sil býv. SSSR (Plokštiné, dnes Muzeum militarismu).

 

Kaunas, polsky Kowno, druhé největší město Litvy (430 000 obyv.). Vzniklo někdy v 11. stol. a ve středověku bylo významným obchodním střediskem; od r. 1440 dokonce členem Hansy. Velmi však trpělo za bojů s křižáky a pak válkami s Ruskem a při taženích cizích vojsk - bylo obsazeno Švédy (1701) a Francouzi (1812), nedařilo se mu ani po uchvácení Litvy Ruskem r. 1795 a utrpení obyvatel pokračovalo za obou světových válek a opětné okupace Sovětským svazem.

Je zde starý hrad, budovaný od 13. do 17. stol. (pamětník bitvy s křižáky r. 1362), katedrála sv. Petra a Pavla, založená v r. 1412 (jedna z největších gotických staveb v zemi) a gotické kostely sv. Gertrudy a sv. Vitautase (15. stol.), ze světských staveb zajímavé měšťanské domy jako tzv. Ďáblův dům (15.–16. stol.) a renesanční radnice s populární věží (16. a 18. stol.). Ve městě je mnoho muzeí různého zaměření: Umělecké muzeum M. K. Čiurlionise, Muzeum války ad.

V okolí, 20 km vých. Vesnice Rumšiškés s Muzeem litevských tradic

 

Klaipéda, třetí největší město v Litvě (203 000 obyv.), spjaté hlavně se zdejším přístavem. Už ve 13. stol. pronikli na území baltských kmenů němečtí rytíři, kteří zde r. 1252 založili hrad Memel (nezachov.) a zdejší panství si udrželi i po porážce u Grunwaldu; teprve r. 1455 území dobyli Litevci. Město však bylo devastováno četnými válkami a požáry (1540), vládli zde střídavě Švédové, Rusové a pak od 18. stol. do I. svět. války (a znovu v l. 1939-45) Němci.

Až na pár hrázděných domů v historickém centru město nevyniká žádnou významnou památkou; je zde však řada zajímavých muzeí vč. Mořského muzea a nového delfinária. Výhodné přístupové místo ke Kuronianskému výběžku, viz Kuršiu Nerija

 

Kuršiu Nerija, (Kurská kosa, nebo též Kuronianský výběžek), vznikla tisíciletým ukládáním vrstev písku unášených sem mořskými proudy až oddělil deltu řeky Nemunas od otevřeného moře a vytvořil Kuroninskou lagunu. Dnes 97 km dlouhý poloostrov, v žádném místě nepřesahuje šířku čtyř kilometrů, z velké části jej tvoří až 50 m vysoké duny silně porostlé zelenými borovicemi a stříbrnými břízami. Vzhled ostrova je proměnlivý v závislosti na větru.

Jižní větší část patří Kaliningradské oblasti (dnes spravované Ruskem), severní část se stala součástí národního parku Kuronianský výběžek, je nejlépe prozkoumatelný z cyklistického sedla, na jeho severní špici objevíte akvárium, rybářskou vesnici a nekonečné pláže; více na www.nerija.lt.

 

Palanga, oblíbené přímořské letovisko severně od Klaipedy, dnes srostlice různých obcí v délce 24 km. Území osídlené už v období neolitu bylo od 11. stol. dějištěm bojů mezi Litevci, Dány, německými rytíři, Lotyši a nakonec i Švédy a Rusy; raritou bylo působení zdejší anglické obchodní společnosti po r. 1685.

Nejstaršími památkami z minulosti Palangy jsou až lázeňské budovy z počátku 19. stol.; velké úctě usedlíků se těší též novogotický kostel z počátku 20. stol., turisté navštěvují botanickou zahradu, Muzeum jantaru nebo Tyszkiewiczovu zimní zahradu

 

Šiauliai, historicky významné město (150 000 obyv.), po celou dobu své existence však devastované válkami; za II. svět. války bylo z 80% zničeno. Jedinou zachovanou památkou je barokní kostel sv. Petra a Pavla ze 17. stol.

Severně od města se však nachází jedno z nejposvátnějších míst litevské minulosti: tzv. Hora křížů (Kryžiu Kalnas). Nevelká vyvýšenina s několika kříži na památku obětí neúspěšných protiruských povstání v l.. 1831 a 1863 se za sovětské okupace stala symbolem národního utrpení a přes opakované likvidace buldozéry vyrostla v památník s tisíci křížů, přinášených sem tajně na památku obětí perzekuce; v r. 1993 jej navštívil papež Jan Pavel II. A od této chvíle se tady konají pravidelná procesí, více na www.siauliai.lt.

 

Trakai, městečko v jezerní oblasti 25 km záp. od Vilniusu, jehož jméno nese rozsáhlý historický park; nejvýznamnější z objektů je gotický hrad na nevelkém plochém ostrově, založený ve 14. stol. a ve 20. stol. zrekonstruovaný (dnes muzeum).

 

Vilnius, něm. a rusky Vilna, polsky Wilno, hlavní město Litvy (543 000 obyv.), co do historické atmosféry jedno z nejhezčích v zemi. Na místě staršího zemědělského osídlení nad řekou Neris je jako město připomínáno teprve ve 14. stol., ale už v 16. stol. patřilo k největším ve východní Evropě. Bývalo rezidencí litevských knížat (a domovem Jagellonců) a jako takové bylo též významným kulturním centrem; v r. 1522 zde byla vytištěna první litevská a ruská kniha, r. 1579 založena universita. Mnohokrát byl Vilnius vystaven útrapám válek s křižáky, Rusy a Švédy a ničen požáry (nejhůře r. 1610); zažil též francouzskou okupaci r. 1812. Po anexi Litvy r. 1795 byl součástí Ruska, ve 20. stol. byl okupován střídavě Německem, Polskem a Sovětským svazem. Dnes si do značné míry zachovává kosmopolitní ráz, 20 % obyv. tvoří Poláci a dalších 20 % Rusové.

Z mnoha památek vyniká Geminidasův hrad, dnes jen zbytky původní pevnosti z 14.- 16. stol., přímo pod ním pak výstavná katedrála se zvonicí, založená r. 1387 na místě pohanské svatyně, ale v dnešní podobě klasicistní z l. 1783–1801. Další chrámy a paláce se nacházejí v celém Starém městě: pozdně gotický cihlový kostel sv. Anny a kostel sv. Bernarda (oba z 15. stol.), velkolepý jezuitský kostel sv. Kazimíra (první barokní chrám ve městě, založený r. 1604) či o málo mladší kostel sv. Terezy s malebnou kaplí nad přilehlou branou a mnohé další katolické, protestantské i ortodoxní svatyně.

Svéráznou čtvrtí bylo židovské město, na počátku 20. údajně třetí největší na světě (po Varšavě a New Yorku). Jsou zde též četné barokní a klasicistní paláce (Univerzita, prezidentský palác aj.), z mnoha muzeí lze připomenout Historické a etnografické muzeum, Litevské umělecké muzeum či nové Muzeum genocidy v býv. budově KGB.

 

4. O lidech a jejich životě

Typické povahové rysy. Ctí národní tradice a kulturní dědictví, za nezávislost jsou schopni učinit cokoliv. Podobně jako ostatní národy Pobaltí nemají rádi Rusy.

Určitě nevynechejte. Oblíbený je závod na koních na jezeře Sartai (150 km sev. od Vilnjusu, vždy první víkend v únoru), rovněž červnový hudební festival ve Vilnjusu, Trakajský festival v srpnu nebo nějakou jinou slavnost, kde se tančí lidové tance.

Kernavèský festival experimentální archeologie (cca 30 km sz od Vilnjusu), kdy nadšení Litevci si obléknou oděv středověkých litevských válečníků a předvádí bojové umění a dobová řemesla (zejména kovářské a hrnčířské), lokalita je od r. 2004 na seznamu UNESCO.

Muzeum středu Evropy, leží nedaleko od Vilnjusu, park s množstvím moderních soch, bludiště z více než 3 000 tel. přijímačů (v jehož středu je pohřbena socha Lenina), se zastoupením děl českých umělců, více na www.europosparkas.lt , od r. 2005 na seznamu UNESCO.

Národní gastronomie. Základní strava je neobyčejně sytá, vhodná pro dlouhé zimy, základem potravy jsou ryby (žuvis), specialitou je grilované vepřové, jídla z hub (marinuoti grybai) a originální polévky (studená polévka z červené řepy - šaltibarščiai), brambory ve formě knedlíků (cepelinai) nebo pudingu! (kugelis).

Ochutnejte nejlepší pivo v zemi utenos alus nebo vodku kvietine.

Dárky pro Vaše milé. Radost jistě uděláte nákupem výrobků z jantaru, kůže, ručně pletené svetry a matrjošky; levně pořídíte některé starožitnosti, křišťál nebo porcelán.

 

5. Praktické informace

Litevský státní úřad pro turistiku: www.tourism.lt, www.travel.lt

Doprava. Mezinárodní letiště ve Vilnjusu nepatří k evropským velikánům.

Vlaky jsou často jediným dopravním prostředkem pro cesty mezi městy celého Pobaltí doplněné rozvinutou autobusovou sítí, buduje se dálniční sít Via Baltica.

Vozový park je stále ještě příliš zastaralý, celý systém veřejné dopravy však překvapivě funkční (i když jízdní řády ne vždy spolehlivé).

Přístav Klaipeda spojuje zemi s většinou měst regionu

Ubytování. V hlavním městě je řada hotelů blížících se západoevropskému standardu, v rekreačních střediscích naleznete i dobré hotely, výrazné mimosezóní slevy slevy. Nové hotelové řetězce se stavějí převážně pro bohatou klientelu.

Trestná činnost a krádeže. Relativně bezpečná země, běžná ostražitost je na místě. Vyvarujte se černých obchodů s valutami. Policie býává k cizincům zdvořilá.

Lékařská péče. Její úroveň není příliš vysoká, poplatky za lékařské ošetření jsou nízké. Na cestu si vezměte své osobní léky, běžné léky však běžně seženete.

Noviny. Lietuvos Rytas (Litevské ráno), Baltic Observer a Baltic Independent, týdeníky, které podávají aktuální zprávy v angličtině. Většinu západních a ruských novin seženete den po vydání.

 

Internetové odkazy:

www.hardcore.lt, alternativní hudební scéna, hlavně punk

www.lietuva.lt, všeobecně zaměřený užitečný portál

www.romuva.lt, lidová kultura a předkřesťanské náboženství)

www.search.lt, informace o kulturním dění a cestování

 

Diplomatická zastoupení:

Velvyslanectví České republiky v Litvě

(Čekijos Respublikos Ambasada), Birutes g. 16, Žverynas, Vilnius

tel. 00370/5/2661040, fax 003705/2661066

e-mail: vilnius@embassy.mzv.cz, www.mzv.cz/vilnius

 

Velvyslanectví Litevské republiky

Pod Klikovkou 1916/2, Praha 5, 150 00

tel. 257 210 122, 257 210 123, fax 257 210 124

e-mail: ambasada-litva@iol.cz, www.urm.lt

Nahoru Domů Mapa webu
toolbar
© 2011 - 2024 Toulky Evropou.cz
TOPlist